Summary
Highlights
Pád Sovětského svazu byl ovlivněn tím, že elity ztratily víru v komunismus a začaly upřednostňovat západní hodnoty. Francis Fukuyama ve své eseji „Konec dějin“ argumentoval, že vítězství liberální demokracie bylo nevyhnutelné, protože představuje nejlepší ideu pro lidstvo. Hegelova dialektika, která vysvětluje pokrok dějin jako střet idejí (teze, antiteze, syntéza), je zde použita k vysvětlení vývoje od kapitalismu přes komunismus k liberální demokracii, jejímž základem je konzumismus. Ten má vést ke světovému míru, protože nutí národy k obchodu a spolupráci.
Kapitalismus, který je založen na akumulaci kapitálu, má své problémy: je sebezničující, vede ke konsolidaci bohatství do rukou několika málo jedinců a odcizuje lidi. Ti se stávají pouhou produkční hodnotou. Karl Marx v Komunistickém manifestu správně předpověděl, že kapitalismus povede k odcizení pracovní třídy, což vyvolá politické vědomí a solidaritu, která nakonec přeroste v revoluci. Po druhé světové válce společnosti, včetně USA a Evropy, přijaly socialistické prvky, aby postavily dělníky do středu společnosti a zajistily jim lepší životní podmínky. Od 80. let 20. století však nastala „revolta elity“, která chtěla více moci a bohatství, a systém se začal posouvat od zaměření na dělníky k zaměření na „spotřebitele“. Model konzumismu, kdy vlády slibují nízké ceny a široký výběr zboží namísto dobrých pracovních míst, vede k neustálé soutěži o prestiž, dluhům a atomizaci společnosti. Vytváří „dokonalé otroctví“, kde se lidé dobrovolně stávají otroky konzumního životního stylu a nemají motivaci se bouřit.
Vladimir Putin prohlásil, že se Rusko musí připravit na „totální válku“, což vyvolává různé diskuse. Někteří analytici věří, že to souvisí s neúspěchy Ruska na Ukrajině, nedostatkem lidských zdrojů a potřebou mobilizovat společnost. Další možností je, že Putin ví o plánech NATO na posílení Ukrajiny, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu. Jiným vysvětlením je, že Putin chce válku rozšířit na Moldavsko a pobaltské státy. Přednášející však navrhuje, že Putin vidí válku jako nástroj k radikálnímu přetvoření ruského lidu.
Některé civilizace se proti otroctví bouří, včetně ruské. Putin věří, že konzumismus deformoval ruskou duši a Rusové se mu poddali. Vnímá západní konzumismus jako systém otroctví, kterému Rus je odmítá podrobit. Putin se proto snaží osvobodit svůj lid, i když ten možná žije v zajetí tohoto systému. Chce zavést nový koncept, který by bojoval proti konzumerismu: koncept „válečníka“.
Spotřebitel je podle Putina zbabělec, který jedná sám a postrádá představivost. Válečník je naopak jedinec, který svými činy může utvářet běh dějin, jedná odvážně a s ostatními. Přednášející uvádí příklad s ostrovem plným masožravých opic, kde lidé, kteří se původně nenáviděli, se sjednotí proti společnému nepříteli. Válka dává smysl, strukturu a účel, vede k jednotě, a dokonce i smrt spolubojovníků posiluje odhodlání. Válka omlazuje společnost, odřezává „tuk“ a činí ji silnější. Pro Putina tedy válka na Ukrajině není o dobývání, ale o záchraně ruské civilizace a duše před její záhubou.
Vzniká nový koncept – putinismus (kontinuální válka), který se staví proti liberální demokracii a konzumismu. Jeho cílem je neustálým vedením malých válek disciplinovat a sjednotit národ, posílit ho a zajistit prosperitu. Putinismus, jako přímá reakce na liberální demokracii, se může stát dominantní ideologií. Může se šířit do dalších zemí, které se pak stanou „válečnickými kulturami“, což povede k multipolárnímu světu, kde bude existovat více mocenských center. Válečnická kultura převažuje nad spotřebitelskou, protože spotřebitelé se odmítají účastnit války.
Vedení válek je nákladné a může vést k vyčerpání a zničení společnosti. Kontinuální válka v putinismu se snaží tomu předejít vedením menších, kontrolovaných konfliktů (jako je Ukrajina), aby se zabránilo eskalaci do jaderné války. Avšak války mohou i tak vést k „pyramidovému schématu“, kdy je země nucena dobývat další území pro zdroje, což může mít dlouhodobě katastrofální důsledky. Putin věří, že Rusové jsou „válečnickou kulturou“, která čerpá z války energii, zatímco jiné kultury (například čínská) by byly válkou vyčerpány. I když s putinismem souhlasí jen menšina populace, ti, kdo jsou odhodlaní jednat, určují průběh historie. Rusko se válce nevyhne, protože je ohrožováno NATO.
Zatímco konzumismus je „dokonalé otroctví“, válečnická kultura umožňuje vzpouru a vzpurnost, což je pro politické vůdce hrozbou. Nicméně, hlavní problém putinismu spočívá v tom, co se stane po Putinově smrti. Zemi, sjednocenou pod jeho vedením, hrozí občanská válka a rozpad, protože nikdo nebude schopen nahradit jeho autoritu a genialitu. Jeho odkazem tak nebude silné Rusko, ale spíše myšlenka „kontinuální války“.
Přednášející popisuje Rusko jako „rozbitou společnost“ s vysokou mírou korupce (nejkoruptnější země v Evropě), což vede k nízkému HDP. Dalším problémem je alkoholismus, který postihuje každého šestého ruského muže a je příčinou každé třetí smrti. Nízká porodnost (1,5 dítěte na ženu) a úmrtnost mužů vedly k neustálému poklesu populace od roku 2000. Putin tyto problémy připisuje západní civilizaci, která podle něj klame a manipuluje Rusy liberální demokracií, konzumismem a konzumerismem, čímž ničí ruskou duši a civilizaci.